Mycomedica

Cordyceps

Cordyceps sinensis je velmi originální houba, která „zahajuje“ svůj život na hostiteli, nejčastěji se jedná o larvy motýlů a nočních můr. Spora uvolněná z plodnice se uchytí na larvu/kuklu larvy, která se na zimu zahrabává do země, aby dokončila svůj životní cyklus. To jí však překazí klíčící spora houby, která proniká do nitra a vytváří mycelium, podhoubí, kterým postupně vyplní celou kuklu, přičemž larvu stráví, využije ji jako zdroj potravy. Na jaře pak vyrazí skrz kuklu a zem na povrch. Plodnice nad zemí má tmavě hnědou až černou barvu, tvarem připomíná „palici“, zatímco část v podzemí, ve zbylé kukle je béžová až světle hnědá. Jméno Cordyceps pochází z latinských slov cord a ceps, jedná se o palice a hlava, plně tak vystihuje její podobu.

Cordyceps roste ve vysoké nadmořské výšce, tj. výše než cca 3500 metrů nad mořem. Jeho domovinou jsou náhorní plošiny Himalájí, které jsou součástí Tibetu, Nepálu a Číny. Houbu je možné sbírat od dubna do srpna. Sbírá se celá, tedy i s podzemní částí spojenou s hmyzem. Cordyceps je jedlá houba, tradičně se přidávala do různých pokrmů, k masům, do polévek. Ale vzhledem k jeho nedostateku a vysoké ceně se již v kuchyni nevyužívá.

Navíc životní cyklus Cordycepsu vyžaduje určitá specifika, aby houba dozrála. Není tedy snadné Cordyceps pěstovat komerčně ve velkém, byť je poptávka ohromná. Při umělé kultivaci se často vyvine jednobuněčného anomorfního růstového stadium. K tomu, aby přeslo do dalšího růstového stadia je nutný také stresor. V přírodě jsou to např. změny teplot. V laboratoři je těžké nasimulovat podmínky, v nichž Cordyceps roste. Pěstuje se tedy v podobě anomorfních stadií, které mohou dát vzniknout čistým houbovým myceliím. Konečný myceliální produkt je shodný s mycelii volně žijícího Cordycepsu a označuje se jako Cordyceps CS-4.

Poznatky o tom, že Cordyceps má nějaké účinky před cca 1500 lety, kdy si nepálští pastevci jaků všimli, že pokud se jejich zvířata živila také Cordycepsem, byla živější, plodnější, zdravější.

O cca 1000 let později se císařský lékař dynastie Quing o Cordyceps zajímal více a využil jej jako silné afrodisiakum.

První zmínky o využití Cordycepsu coby léčebné látky v tradiční čínské medicíně pochází z doby okolo roku 101 před naším letopočtem. Zápisky nejsou nikomu přiřazeny, tj. jsou anonymní, a nacházejí se v „herbáři“ Sheng Nung Bon Cas Chien.  Další psané záznamy popisující Cordyceps pocházejí hlavně z roku 620 našeho letopočtu, což je doba vlády dynastie Tang (618‒907 n. l.). Zde je Cordyceps popsán jako vzácná surovina, s magickou sílou, procházející úžasnou transformací ze zvířete na roslinu v létě a na zimu se opět mění na živočicha. Nověji v roce 1757 byl Cordyceps popsán v čínských textech již „vědečtěji“, a to Wu-Yiluoem v knize Ben Cao Congxin (Nová kompilace materie medica).

V Tibetu byl první, kdo popsal Cordyceps, zda Yartsa gunbu byl nejspíš tibetský lékař Zurkhar Nyamnyi Dorje (1439‒1475). Zmínky pocházejí ze spisu „An Ocean of Aphrodisiacal Qualities“. Cordyceps byl zařazen mezi léčiva, která léčila ro tsa onemocnění, což jsou nemoci týkající se sexuality. Dle Phuntsho Namgyela je znalost Cordycepsu důležitá taká v Bhutánu, v tradičním léčebném systému, který je blízký tibetské medicíně.

Tradiční skkimští léčitelé využívali houbu pro léčbu 18 nemocí. Měla také podpořit sexuální apetit a dlouhověkost. Muži i ženy užívali jeden kousek Cordycepsu s šálkem mléka. V Bhutanu se kousek Cordycepsu podával s lokálním alkoholem.  Lidé ze Severního Sikkimu udávají, že jejich předci využívali Cordyceps před periodou Chogel, tj. již mezi roky 1200‒1600 před naším letopočtem.

„Západní“ svět se o Cordyceps začal zajímat v 18. století. První publikované texty pocházejí z pera kněze Perennina Jeana Baptista du Haldea. Ten vylíčit své zkušenosti s himálajským afrodiziakem, které dostal při návštěvě čínského dvora, kde pobýval. V roce 1726 představil houbu na sympoziu v Paříži. Záhy po představení ve Francii se začala vědecké komunita houbě více věnovat. V roce 1843 byl vydán článek reverendem Dr. M. J. Berkeleyem, který popsal souvislost mezi houbou a kuklami hmyzu, jeho „kořeny“. Cordyceps byl pojmenován jako Shaeria sinensis a na Cordyceps byl přejmenován roku 1878. Jméno mu dal Pier Andrea Saccardo, který byl profesorem na na univerzitě v Ilinoi. Ve větším množství začala být houba do USA dovážena v polovině devatenáctého století. Začali s tím Lloyd Brothers of Cincinnati Ohio.

Velký boom a poptávka po Cordycepsu nastala v 70. letech minulého století. I cena Cordycepsu letěla strmě nahoru a je dražší než třeba zlato. Je snaha vypěstovat jej uměle, ale stále se nedaří. Cena volně nalezeného Cordycepsu se pohybuje za 4 kusy kolem 100 USD, 1 kus houby přitom váží pouhopouhých 0,5 gramu.

 

Cordiceps

Proč je Cordyceps tak žádaný?

Cordyceps dělá Cordycepsem jeho výjimečné složení, které si nyní trochu přiblížíme.

Nukleosidy a nukleobáze

Zajímavou složkou Cordycepsu jsou bezesporu nukleosidy. Nejznámější a zcela jedinečný je cordycepin. Dále Cordyceps obsahuje více než 10 dalších nukleosidů a jejich sloučenin, a to adenin, adenosin, inosin, cytidin, cytosin, guanin, uridin, tymidin, uracil, hypoxantin, guanosin. Nukleosidy hrají v těle velkou roli, jsou součástní genetické informace, tj. DNA, mohou ovlivňovat mnohé pochody v těle a jsou využívány i v medicíně. Např. adenosin, který je v Cordycepsu hojně zastoupen, se podává pacientům s poruchami srdečního rytmu.

Cordycepin (vyšší koncentrace je v C. militaris) byl objevem kolem roku 1950. Jedná se o 3-deoxyadenosin. Jedná se tedy o analog adenosinu. Stejně jako jiné nukleosidy má i cordycepin mnohé biologické účinky (více viz naše články).

Nukleobáze zahrnují cytosin, uracil, thymin, adenin, guanin a hypoxantin. Jedná se purinové a pyrimidinové baze, z nichž se skládá genetická informace, tj. jsou součástí DNA, RNA.

Další důležitou složkou jsou také nukleotidy, což jsou fosforylované nukleosidy spojené s cukernou složkou (ribóza, deoxyribóza). Patří sem např. AMP (adenosin 5 monofosfát), UMP (uridin 5 monofosfát), GMP (guanosin 5 monofosfát).

Steroly

Steroly jsou přírodní sloučeniny, které mají sterolové jádro. Patří sem i steroidní hormony či cholesterol a také látky obsažené v Cordycepsu. Nejzastoupenějším sterolem v Cordycepsu je ergosterol a další látky tj. fytosteroly. Jedná se např. o Δ3ergosterol, ergosterol peroxid, ceraterol, β-sitosterol, daucosterol, stigmasterol, campesterol, H1-A. Už ze samotné povahy sloučenin je jasné, že mají mnohé biolgické účinky. Ergosterol je vlastně provitamín D, osvitem UV se přemění na vitamín D2 (ergokalciferol). Vitamín D je velmi důležitý pro lidské zdraví, jednak pro stav kostí, a jednak pro stav imunity.

Bílkoviny

Jelikož houby nejsou typickými zástupci rostlinné říše, mají vyšší obsah bílkovin než jakákoli jiná rostlina. V Cordycepsu je možné najít komplexní bílkoviny, enzymy a také nukleové kyseliny, které jsou stavebním prvkem bílkovin.

Mezi enzymy, které se nacházejí v Cordycepsu patří např. DNázy, jak už název napovídá, tyto enzymy štěpí molekuly DNA, nositelky genetické informace. Enzymy pracují v prostřední s nižším pH. Je možné je rozdělit do dvou skupin DNáza I a DNáza II. Jejich působením dochází k hydrolýze DNA.

Dalšími významnými enzymy jsou serinové proteinázy, které mají fibrinolytickou aktivitu. Dokážou štěpit krevní sraeniny (tromby), dále také rozkládají sérový albumin. Stejně jako DNázy jsou i serinové proteinázy uvolňovány mimo buňky houby do okolního prostředí.

Velkou část aminokyselin je tělo schopné si samo syntetizovat, ale některé je nutné dodat stravou. Cordyceps obsahuje celou škálu aminokyselin, včetně těch, které se nesyntetizují v těle. V Cordycepsu byl nalezen také tryptofan, který je prekurzorem serotoninu. Serototin je neurotransmiterem, jehož nedostatek je spojen s depresemi.

Typickými bílkovinami pro Cordyceps jsou cordymin, cordycedipeptid A, co je cyklický peptid, cordyceamidy A a B a myriocin, který je také znám jako antibiotikum.

Tuky a mastné kyseliny

Cordyceps jako ostatní houby jsou jedinečné tím, že obsahují bílkoviny a také tuky a mastné kyseliny. Ty jsou v rostlinách hlavně v jádrech, semenech atd.

Dle studií je v Cordycepsu  28 masných kyselin, z čehož velkou část tvoří také polynenasycené mastné kyseliny, které je možné označit i jako PUFA, které jsou doporučovány k zařazení do jídelníčku také lékaři.

Hojně zastoupené jsou např. kyselina palmitoolejová, palmitová, laurová, kristová, stearová, pentadecylová a další.

Polysacharidy a další cukerné složky

Když se řekne houba a její složení, jsou polysacharidy to první, co lidi napadne. A má to své opodstatnění, neboť tvoří velkou část houby. Tvoří 3−5 % celkové hmotnosti houby, a pokud si vezmeme, že cca 90 % tvoří voda, jsou polysacharidy skutečně majoritní složkou.

Polysacharidy Cordycepsu se rozdělují na exopolysacharidy, jedná se o složené cukry, které jsou houbou uvolňovány mimo buňky, do okolí. Jedná se tedy o sacharidy mimobuněčné. Sem patří třeba polysacharid označovaný jako EPS-1A, jedná se o rozvětvený polysacharid −  (1 → 6)-α-d-glukóza a (1 → 6)-α-d-manóza.

Další jsou intracelulární, tj. ty, které jsou součástí buňky, např. buněčné stěny atd.

Nejznámějšími polysacharidy z Cordycepsu jsou jistě beta glukany, o nichž se v posledních letech hodně mluví v souvislosti s imunitním systémem. V Cordycepsu se nachází jak beta glukany, tak v menším množství také alfa glukany − 1,3-β-D-glukany, 1,3-α-D-glukany a 1,4-α-D-glukany. Molekulární hmotnost glukanů se pohybuje mezi 7,7−1180 kDa. Dle jejich Molekulární hmotnot a rozvětvení údávají také účinky beta glukanů.

Další polysacharidy:

  • Kyselé polysacharidy obsahují manózu, glukózu a galaktózu v poměrech 3,3:2,3:1. Jejich účinky jsou podobné účinkům beta glukanů.
  • Ve vodě rozpustné polysacharidy CPS-1 jsou obsaženy v myceliích Cordycepsu. Jedná se o glukomananogalaktan s monosacharidovými zbytky, kterými jsou glukóza, manóza a galaktóza. Podobným polysacharidem je CPS-2.
  • Cordyceps obsahuje také neutrální mannoglukany s glukosylovými zbytky.
  • Cordysinosany byly extrahovány z mycelií.

Cordycepsu jsou přítomné také monosacharidy, a to hlavně rhamóza, ribóza, arabinóza, xylóza, manóza, glukóza, galaktóza, manitol, fruktóza a sorbóza.

Další složky Cordycepsu

Při výčtu složek Cordycepsu není možné zapomenout ani na vitamíny a minerály.

Z minerálů můžeme jmenovat např. sodík, vápník, železo, mangan, zinek, selen, hořčík a mnoho dalších. Vitamíny v Cordycepsu jsou vitamín D, K a E a vitamíny skupiny B.

Nemůžeme vynechat ani další zajímavé složky, které jsou v houbách sice méně zastoupeny, ale dotvářejí jejich celkovou účinnost.

Jedná se o minerály, stopové prvky a samozřejmě také vitamíny. Mezi minerály v Cordycepsu patří např. draslík, sodík, vápník, hořčík, železo, mangan, zinek a selen. Cordyceps obsahuje vitamín D, E a K, dále pak vitamíny ze skupiny B a v menším množství i vitamín C.

Cordycepsu se též nachází melanin, tedy hnědé barvivo, které máme také v pokožce. O něm je známé, že se jedná o silný antioxidant, který má tedy ochranný charakter.

Mannitol jsme zmínili již mezi sacharidy, ale uvedemo ho i zde, je také označován jako cordycepická kyselina. Manitol se využívá také v medicíně, zvyšuje diurézu, močení, a tím zmírňuje otoky a včetně mozkového.

Nově byl nalezen monosacharidový saponin se strukturou 3-O-glucopyranosid. Byl izolován z mycelií Cordycepsu. Jedná se o glykosid. Saponiny se využívají v lékařství, např. v lécích na vykašlávání, ale také v kosmetice, kdy pomáhají pěnivosti.

Méně známé působení Cordycepsu

Z bohatosti složení Cordycepsu je jasné, že bude mít velké množství účinků, které mohou ovlivnit stav člověka, o nich se dočtete na veřejně dostupných zdrojích na internetu. Třeba na www.cinskyherbar.cz.

Zde uvedeme další možné využití Cordycepsu. Díky tomu, že obsahuje také enzymy, je možné jej využít k degradaci, tj. rozkladu, toxických látek, které se do přírody dostávají působením člověka a jsou pro něj nebezpečné. Jedná se např. o dioxiny a jejich sloučeniny. Umí též rozložit insekticid dieldrin.

Dále pak je Cordyceps schopný podpořit růst bifidobakterií, které jsou součástí střevní mikroflóry a jsou pro člověka prospěšné. Jsou součástí mnoha produktů, včetně těch mléčných.

Kde môžete kúpiť naše výrobky

Rozsiahla sieť distribútorov po celej CR

Jednoducho si vyhledejte najbližšieho predajcu, distribútora, alebo lekáreň s našimi produktmi.

ZOBRAZIŤ NAJBLIŽŠÍCH DISTRIBÚTOROV